Revize a kontroly požárních hlásičů

Provádíme revize a kontroly provozuschopnosti požárních hlásičů ve firmách v domácnostech v plynových kotelnách atd.

Povinnost obstarat, instalovat a udržovat v provozuschopném stavu požárně bezpečnostní zařízení vyplývá právnickým a podnikajícím fyzickým osobám zejména z ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Obdobné zákonné povinnosti vznikají též fyzickým osobám, a to podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. d), e) a i) výše uvedeného zákona.

Zákonné požadavky na instalaci zařízení autonomní detekce a signalizace

Podrobnosti o shora uvedených povinnostech rozvádí vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Podrobné technické podmínky, týkající se vybavení některých druhů staveb zařízením autonomní detekce a signalizace, jsou pak předmětem ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, v platném znění. Zařízením autonomní detekce a signalizace musí být ve smyslu tohoto ustanovení vybaveny stavby uvedené v § 15 až 18 a § 28 citované vyhlášky následovně:

  • Rodinný dům musí být vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. Toto zařízení musí být umístěno v části vedoucí k východu z bytu nebo u mezonetových bytů a rodinných domů s více byty v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru. Jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2, musí být umístěno další zařízení v jiné vhodné části bytu (viz § 15 odst. 5).
  • V bytovém domě musí být každý byt vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. Toto zařízení musí být umístěno v části bytu vedoucí směrem do únikové cesty. Jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2 nebo mezonetový byt, musí být umístěno další zařízení v jiné vhodné části bytu (viz § 16 odst. 2).
  • Stavba ubytovacího zařízení, u které nevzniká požadavek na vybavení elektrickou požární signalizací, musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v každém pokoji pro hosty, společných prostorech a v části vedoucí k východu z domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu (viz § 17 odst. 7).
  • Stavba sociální péče, na kterou se nevztahuje požadavek podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 1 bod 4 na zajištění elektrickou požární signalizací, musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace. Toto zařízení musí být umístěno v každé ubytovací jednotce a v části vedoucí k východu z domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu (viz § 18 odst. 5).
  • Stavba školského zařízení určeného pro ubytování1) nebo prostor určený pro ubytování ve stavbě školského zařízení musí splňovat podmínky podle § 17 odst. 7 (viz § 23 odst. 8).
  • Stavba ubytovacího zařízení staveniště musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace. Toto zařízení musí být umístěno v každém pokoji určeném pro ubytování osob a v části vedoucí k východu z ubytovacího zařízení staveniště (viz § 28 odst. 2).
  • U změny staveb skupiny II a III podle ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb - Změny staveb

Při provádění stavby, o jejímž umístění bylo pravomocně rozhodnuto v územním řízení nebo byl vydán územní souhlas podle zvláštního právního předpisu2) přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a dále u stavby, u které byla zpracována projektová dokumentace, k níž bylo vydáno souhlasné stanovisko podle zvláštního právního předpisu3), se po dni nabytí účinnosti této vyhlášky postupuje podle dosavadní právní úpravy.

 

Zařízení autonomní detekce a signalizace

Zařízením autonomní detekce a signalizace se ve smyslu přílohy č. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb. rozumí

  1. autonomní hlásič kouře podle české technické normy ČSN EN 14604, nebo
  2. hlásič požáru podle české technické normy řady ČSN EN 54 Elektrická požární signalizace, a to například části 5, 7 a 10 (tyto hlásiče jsou použity například v lince elektrických zabezpečovacích systémů v souladu s českými technickými normami řady ČSN EN 50131 Poplachové systémy - Elektrické zabezpečovací systémy).

Jak vybrat požární hlásič

Základním předpokladem spokojenosti s požárním hlásičem je jeho správný výběr přesně pro daný případ hlídání vzniku požáru. Nevhodně vybraný požární hlásič způsobí více problémů než užitku. Proto věnujte chvilinku na prostudování tohoto krátkého popisu výběru.

Požární hlásiče lze rozdělit podle způsobu připojení a podle detekčního podmětu, na který reagují.

 

Způsob připojení požárního hlásiče

Požární hlásiče mohou být autonomní, drátové nebo bezdrátové. Nejčastěji se používají autonomní požární hlásiče.

  • Autonomní požární hlásič - tyto hlásiče většinou pracují na baterie nebo jsou přímo napájeny ze zásuvky 220V. Fungují samostatně a nepotřebují žádné další zařízení k detekci a vyhlášení poplachu. Po připevnění na podklad a vložení baterie fungují a obsahují vše potřebné k detekci a vyhlášení poplachu.
  • Drátový požární hlásič - tento typ požárních hlásičů je určen pro spolupráci s požárním systémem. Připojuje se pomocí kabelového rozvodu k nadřízené jednotce jako je zabezpečovací systém nebo alarm. Hlásič dokáže sice sám detekovat podnět a houkat vestavěnou sirénou, ale také přenáší tuto informaci do zabezpečovacího systému. Napájen je většinou z centrální jednotky.
  • Bezdrátový požární hlásič - tyto hlásiče jsou velmi podobné autonomním požárním hlásičům. Navíc však odesílají informaci o poplachu bezdrátově na zabezpečovací systém. Při výběru je nutno dbát na kompatibilitu s konkrétním alarmem nebo zabezpečovacím systémem.

 

Rozdělení podle detekčního podmětu

Dalším neméně důležitým parametrem je detekční podnět požárního hlásiče. Jedná se o to, na co je hlásič citlivý. Zdali detekuje kouř, teplotu, plamen nebo třeba plyn. Hlásiče se většinou nevyrábějí kombinované, jelikož jejich umístění pro různé typy bývá rozdílné.

  • Kouřový požární hlásič (detektor kouře) - je nejuniverzálnější pro použití detekce vznikajícího požáru jak v domácnosti, tak v kancelářích a je nejžádanější. Využívá se v 95 procentech instalací. Při správné údržbě nevykazuje žádné falešné poplachy a je schopen pracovat na běžnou baterii i více než rok. Na základě jeho detekčního principu není vhodný do prostor s tvorbou páry nebo velké prašnosti jako jsou koupelny, uhelné kotelny a prašné provozy. Nehodí se také do místností s krbem či kamny, kde může vzniknout kouř při běžném provozu.
  • Teplotní požární hlásič (detektor teploty) - tento požární hlásič je nejvhodnější zejména do místností, kde může dojít k vytvoření kouře během běžného provozu. Typické místnosti jsou například kotelny, místnosti s kamny nebo krbem. Teplotní požární hlásič funguje na principu mezní teploty a rychlého nárůstu teploty. Z tohoto důvodu mu případný vznik kouře nevadí. Lze ho provozovat na baterie s dlouhou výdrží.
  • Hlásič vyzařování plamene – tento hlásič vyzařování plamene reaguje na infračervené nebo ultrafialové složky viditelného spektra plamene. Jsou vhodné především do prostor, kde lze předpokládat intenzivní plamenné hoření reprezentované dostatečným světelným zářením.
  • Hlásič hořlavých plynů (detektor plynu) - tento plynový požární hlásič se používá k hlídání plynových spotřebičů, plynových kotlů a uskladněných plynových bomb. Plynový hlásič zajistí včasnou informovanost okolí při závadě na spotřebiči nebo při úniku plynu. Bohužel plynové hlásiče lze provozovat pouze z 220V. Je to dáno principem detekce hořlavých plynů. Při montáži dbejte na jeho umístění dle typu plynu, který budete potřebovat detekovat. Některé plyny se drží při zemi a některé zase při stropu místnosti. Plynový hlásič reaguje na všechny silně hořlavé plyny používané běžně v domácnostech k vaření a topení.
  • Hlásič oxidu uhelnatého (detektor CO) - tento hlásič CO detekuje vznik oxidu uhelnatého. Umisťuje se ke karmám a kotlům. Hlásič oxidu uhelnatého, také označován jako CO, upozorní na tvorbu jedovatého oxidu uhelnatého. Oxid uhelnatý začne vznikat při závadě na plynovém spotřebiči, při špatném přisávání kyslíku ke spotřebiči nebo závadě na kouřovodu. Vzhledem ke zrádnosti oxidu uhelnatého se doporučuje zejména k domácím kotlům a karmám. Lze ho provozovat na baterie s dlouhou výdrží.

 

Autonomní hlásiče kouře podle ČSN 14604

Autonomní hlásič kouře vyrobený a uvedený na trh podle harmonizované evropské normy ČSN EN 14604 je zařízení, které obsahuje v jednom krytu všechny komponenty (kromě případného zdroje energie) nezbytné pro detekci kouře a vydání akustického poplachu. Autonomní hlásiče kouře využívají k detekci požáru:

  • rozptýleného světla,
  • vysílaného světla nebo
  • ionizace.

Jedná se o jednoduchá zařízení určená pro domácnosti a podobné aplikace související s bydlením včetně autokaravanů. Kromě baterií a pojistek nesmí obsahovat autonomní hlásič kouře komponenty, které by mohl vyměňovat nebo s nimi manipulovat uživatel.

Napájecí zdroj autonomního hlásiče kouře může být uvnitř nebo vně krytu tohoto zařízení. Napájecí zdroj musí udržovat v činnosti autonomní hlásič kouře alespoň jeden rok včetně pravidelného zkoušení. Dříve než kapacita baterie klesne na hodnotu, která neumožňuje náležité vyhlášení poplachu, musí autonomní hlásič kouře vydat nezaměnitelný akustický poruchový signál, a to alespoň po dobu čtyř minut, nebo musí být v provozu ještě po dobu 30 dnů s poruchovým signálem.

Baterie v autonomním hlásiči kouře musí zajistit dodávku proudu pro klidové zatížení stejně jako pro dodatečné zatížení autonomního hlásiče kouře způsobené pravidelným týdenním zkoušením v trvání 10 sekund po dobu alespoň jednoho roku, než je vydáno hlášení poruchy baterie. V okamžiku, kdy začne hlášení poruchy baterie, musí mít baterie pro případ požáru j

Ještě dostatečnou kapacitu na vydání poplachového signálu v trvání nejméně čtyř minut, nebo v normálním provozu dostatečnou kapacitu na vydání hlášení poruchy baterie po dobu alespoň 30 dní. Interní napájecí zdroj autonomního hlásiče kouře musí být vyměnitelný uživatelem s výjimkou těch případů, kdy deklarovaná životnost napájecího zdroje přesahuje 10 let.

Autonomní hlásiče kouře, které jsou určeny pro připojení k externímu napájecímu zdroji a jsou vybaveny zabudovaným náhradním napájecím zdrojem, musí splňovat následující požadavky:

  • článková baterie použitá jako náhradní napájecí zdroj musí vykazovat stejné technické parametry jako interní napájecí zdroj;
  • dobíjecí náhradní napájecí zdroj nebo náhradní napájecí zdroj musí zajistit napájení autonomního hlásiče kouře při klidové zátěži minimálně po dobu 72 hodin a poté vydávat v případě požáru poplachový signál alespoň čtyři minuty, nebo pokud žádný požár nevznikl, hlášení poruchy alespoň po dobu 24 hodin.

Poruchy náhradního napájecího zdroje musí být monitorovány autonomním hlásičem kouře. Mezi tyto poruchy náleží:

  • nízká záložní kapacita,
  • přerušení a zkrat náhradního napájecího zdroje.

Vyjmutí vyměnitelných baterií nebo náhradního napájecího zdroje, určených pro napájení obvodu autonomního hlásiče kouře/zdroje signálu autonomního hlásiče kouře napájeného z baterie nebo stejnosměrným napětím, musí být signalizováno vizuálním, mechanickým nebo akustickým varováním. Vizuální varování musí být energeticky nezávislé.

V případě zájmu se podívejte na náš ceník služeb zde